 |
Na paloučku zrál černobýl
a můry tiše zpívaly
a les byl plný divých sil.
Tajemnou vášní vzduch se chvěl.
Šum můřích křídel provázel
divoký tanec lesních víl.
Půlnoční les byl ztemnělý
a stromy tiše šuměly
a vonělo tam kadidlo.
...A lehké víly - položeny.
Jen stromy šumí beze změny.
Tma působí jak vnadidlo.
Ležím a ubývá mi sil,
až ocitám se v mrákotách.
Půlnoční víly mizí v tmách;
zbyl po nich jen ten stuchlý pach
a ze tmy strach
a táhlý kvíl.
|
 |