Brouk v hlavě

Potkal jsem večer brouka,
když chystal jsem se spát.
Ten brouček na mne kouká!
Ten brouček mě má rád!

Usnul jsem. Ale málo.
Spím jen tak na půl snu
a v noci se mi zdálo,
že vůbec neusnu.

Vidina chmurných šaleb
mě k ránu probouzí.
Ten brouk mi sedl na leb
a to mě popouzí!

Do hlavy se mi souká.
Vlezl mi do hlavy
a teď mám v hlavě brouka!
Je to Křís krvavý!

Hustý les, řídká louka,
je ráno, bílý den.
Volám na toho brouka:
Vylez mi z hlavy ven!

Neleze.
Ale právě
když jsem se probudil,
ten brouk mi sedí v hlavě
a vrtá ze všech sil.

Vrtá v ní dopoledne,
vrtá v ní celý den
a ani o půl sedmé
nemíní vylézt ven.

Vrtá v mé hlavě díru
a věřte, je to znát.
Je noc, čas netopýrů
a já nemůžu spát.