Nevděk

Dnes si mě ředitel zavolal k sobě do kanceláře a řekl mi, že jsem kůň. Po dvaceti letech obětavé práce!

Kde je všechna ta námaha, kterou jsem vynaložil, než jsem se vypracoval na jeho náměstka? Nyní mě, prosím, on, můj přímý nadřízený, nazve koněm! On, právě on, když přece ví, že já o něm vím, jaký je osel.

Když mi to řekl, byl jsem nanejvýš rozezlen, ale neřekl jsem nic. Jen jsem za sebou prudce zabouchl dveře a odešel jsem, dupaje kopyty.