Kdo má dost času

Kdo má dost času,
kouká se z okna, jak ptáci skáčou po jedné noze.
A na obloze, ejhle, znamení z mlhových par,
jak cár,
jak útržky laskavých slov, sršící z tebe,
jak kousky housky
na chodník padají drobečky nebe.

Tvůj pohled zebe.
Zblázním se z ptáků a vyskočím z okna.
Zblázním se z oblohy.
Zblázním se z tebe.
Zmoknu jak blesk a ty za mnou zahřmíš.

Pak se nám zatmí před očima,
budem dva mokří ptáci
a bude nám zima.

Pojď se mnou zpátky do okna po jedné noze.
Máme dost času a bude nám prima
tam na obloze!