Hlavně nenápadně

Tvař se nenápadně - řekli mu. Jim se to řekne. No, ale zkusit to může. Jde tedy po rušné ulici, tváří se nenápadně, ale přesto má stále dojem, že je sledován. To je zvláštní, ulice je přecpána lidmi, ale pořád se mu zdá, že jen on je sledován. A přitom jsou všichni kolem něj tak divní! Tak podezřelí! Tak nápadní! Proč je tedy sledován právě on? Tváří se přece velice nenápadně. Přimhouřil všechny oči, aby tolik nesvítily a límec si vyhrnul vysoko. Jde pomalu, tiše našlapuje, každou nohu pokládá opatrně na chodník mezi spěchající dav. Svůj dlouhý krk zasune hlouběji do vyhrnutého límce a zasune i ruce. I tykadélka schoval pod klobouk. Tváří se ještě nenápadněji a říká si: Tolik fízlů! Je tu tolik fízlů! Jsou tu samí fízlové a každý se za mnou otáčí! To by se mi u nás na Marsu nemohlo stát. Tam připadne jenom jeden práskač na tři marťany.